Rehabilitační plavání

Rehabilitační plavání se zaměřuje především na návyk správného držení těla, kompenzaci disbalancí posilováním a protahováním příslušných svalových partií a nácvik pravidelného a prohloubeného dýchání.

Pro účely rehabilitačního plavání lze využít téměř všechny závodní i nezávodní plavecké způsoby a prostředky. Jsou to především plavecké způsoby: prsa, kraul, znak a jejich prvky. U plaveckého způsobu prsa zdůrazňujeme prodloužení splývavé fáze jako účinného protažení páteře, správný rytmus pohybů a pravidelné dýchání s výdechem do vody. Při nápravě dorzolumbální kyfózy je třeba modifikovat plavecký způsob prsa do varianty se zdviženou hlavou. Posilujeme tím vhodným způsobem šíjové svalstvo a působíme tak nepřímo na prohnutí v bederní části páteře. U plaveckého způsobu kraul vyžadujeme vodorovnou polohu, záběr paží v maximálním rozsahu s nepřetržitou prací nohou. Rotační pohyb páteře napomáhá jejímu protahování. Plavání kraulem s pravidelným dýcháním má rovněž značnou kondiční hodnotu. Při skoliotickém držení těla je doporučováno při kraulu symetrické dýchání na obě strany. Ke stejnému účelu je možné využít i plavání na boku. Kraulový pohyb dolních končetin je nejvhodnějším způsobem k procvičení hlezenního kloubu a plosky nohou při plochých nohách. Je rovněž účinný při rehabilitaci oslabení kyčelního kloubu, neboť posiluje hýžďové svaly.

Znak a jeho různé obměny je z hlediska přímivých a vyrovnávacích účinků nejvhodnější. Protahuje prsní svalstvo, posiluje zádové svaly. Důležitým předpokladem korekčního účinku je zachování vodorovné polohy s hlavou v prodloužení trupu. Osvědčeným korekční prostředkem je zejména znak se současným záběrem paží a prsařským pohybem nohou, při kterém se záběry horních a dolních končetin střídají. Podobně je možno využít i plavání naznak se současnými záběry paží a střídavým kraulovým pohybem nohou. Dalším vhodným cvičením je tzv. rozložený znak - kraulový pohyb nohou, střídavé záběry paží, ale samostatně. Jedna ruka zůstává v průběhu činnosti druhé ve splývavé poloze. Obě paže se v této poloze setkávají a zůstávají ve výdrži. Při větším stupni bederní lordózy, jestliže oslabení není provázeno kulatými zády, dosáhneme korekčního účinku předklonem hlavy, tedy přitažením brady na prsa.

Stálou a průběžnou součástí rehabilitačního plavání musí být i dechové cvičení, zejména pauzy mezi jednotlivými cviky vyplňujeme opakovanými a rytmickými výdechy ústy i nosem do vody. Činnost ve vodě je možno doplnit účelově zaměřenými rehabilitačními cviky. Optimální hloubka vody pro cvičení je po pás nebo po prsa. Můžeme je provádět ve stoji na dně nebo v hlubší vodě ve vodorovné poloze v závěsu za žlábek stěny.

Citace: bělková - preislerová, t.: didaktika plavecké výuky. praha, uk 1994.

Proč plavat

Plavání se vyvinulo jako důležitá existenční podmínka života člověka v důsledku jeho pracovní a ochranné potřeby. Je známo zejména vysoké společenské hodnocení plavání ve starém Řecku, kde patřilo nejen k důležitým předmětům všeobecného vzdělání na tzv. gymnáziích, ale i k základním znalostem a dovednostem vzdělaného člověka. Známý výrok "neumí číst ani plavat" výstižně dokumentuje tuto skutečnost.

V současném moderním světě patří plavání v oblasti motoriky člověka k základním pohybovým dovednostem. i když jeho znalost není v důsledku technického rozvoje většinou podmínkou existence člověka, představuje určitou životní hodnotu trvalého charakteru.

Je smutnou skutečností, že u nás existují stále tisíce neplavců nebo velmi špatných plavců, pro které znamená vodní živel, zejména v přírodních podmínkách, smrtelné nebezpečí. Tato plavecká negramotnost ohrožuje především bezpečnost dětí. Světové statistiky uvádějí, že mezi tragickými nehodami zaujímá utonutí jedno z čelných míst, zejména dětí ve věku od 6 do 10 let 35% a dětí ve věku od 3 do 6 let 33%.

Dovednost plavat je nezastupitelným způsobem pohybu ve vodě, jenž umožňuje jedinci rozvíjet nejcennější lidské hodnoty, jakými jsou život a zdraví člověka. Z tohoto hlediska plní plavání významnou společenskou funkci a je potencionálním prostředkem rozvoje zdraví člověka.

Základní zdravotní aspekty plavání:

  1. 1. Plavání všestranně a rovnoměrně zatěžuje veškeré svalstvo, především však velké svalové skupiny. Zapojuje do činnosti svaly, které jsou v běžném životě zanedbávány. Hydrostatický vztlak přispívá k relaxaci svalů.
  2. 2. Antigravitační účinky hydrostatického vztlaku rovněž odlehčují přetěžované páteři a celému pohybovému aparátu, zejména dolním končetinám. Umožňují nám vykonávat hodnotnou svalovou činnost, aniž bychom páteř a končetiny zatěžovali vlastní hmotností. Proto vztlak umožňuje provádět vodní aktivity i lidem s omezenou hybností.
  3. 3. Vodorovná poloha jako důsledek vztlaku je prospěšná též oběhovému systému.
  4. 4. Plaváni zvláště příznivě působí na rozvoj dýchacího systému. Plíce jsou lépe prokrvovány, zvyšuje se množství kyslíku v krvi. Při vdechu a výdechu musí dýchací svaly plavce překonávat hydrostatický tlak vodního sloupce, což vede k jejich posilování. Důležitý je též fakt, že nad vodní hladinou je vzduch mimořádně čistý, bezprašný a nasycený vodními parami, což je významné pro jedince s respiračním oslabením.
  5. 5. Pohyb ve vodě působí pozitivně na funkci termoregulačního systému a napomáhá otužování organizmu. To vede ke zlepšování odolnosti vůči náhlým teplotním změnám a infekcím, což je významné zejména pro děti předškolního a školního věku.
  6. 6. Při plavání dochází k velkému rozsahu pohybů horních a dolních končetin, což působí příznivě na udržování kloubní pohyblivosti.
  7. 7. Pozitivní vliv má plavání na duševní funkce člověka přetíženého negativními civilizačními faktory. Plavání v příjemném prostředí je třeba počítat mezi důležité prostředky mentální hygieny člověka. Zvláště úspěšně napomáhá zlepšování stavů spojených s poruchami vegetativního nervového systému, jako je nespavost, předrážděnost, deprese.
  8. 8. Plavání patří mezi cyklická cvičení, která prováděná dostatečně dlouhou dobu přiměřenou intenzitou stimulují činnost především srdce a plic. To se projevuje celkově příznivými účinky na organismus, především rozvoji vytrvalostní kapacity.
  9. 9. Bezvýznamná není též okolnost, že samotné plavání je tělovýchovná aktivita s nejnižším úrazovým rizikem. 10. Jednou z předností plavání ve srovnání s jinými pohybovými aktivitami je možnost jeho širokého a trvalého využívání od nejútlejšího dětství až do pozdního stáří.

Plavání jako socializační činitel:

Plavání je často jednou z prvních pohybových aktivit, se kterými se dítě ve svém vývoji seznamuje formou organizované výuky, jež má všechny znaky sociálního učení. Interakční charakter této výuky poskytuje dětem první příležitost k navazování společenských vztahů mezi pedagogem a dítětem a mezi členy dětského kolektivu navzájem. Význam této okolnosti podtrhuje skutečnost, že sociální zkušenosti prvních šesti let života dítěte výrazně ovlivňují sociální zařazení jedince v pozdějším věku a poznamenávají celý vývoj jeho osobnosti.

Kromě vlastní výuky motorickým dovednostem dochází při výuce plavání též ke kultivaci dítěte ve smyslu osvojování si systému hygienických návyků, všeobecně uznávaných společností.

V souvislosti s počátečními obtíženi výuky, nároky na adaptaci organizmu v novém prostředí a nutností překonávat různé psychické zábrany, vede plavecká výuka k rozvoji morálně volních vlastností houževnatost, cílevědomost, kázeň, sebeovládání, schopnost překonávat překážky.

Dítě získává pocit jistoty a tím zvyšuje svoji sebedůvěru a sebevědomí. Kromě příjemných prožitků z pohybu ve vodě se mu na základě jeho úspěšných pokusů dostává i prvního společenského uznání v podobě pochvaly pedagoga, závěrečného diplomu či jiné formy ocenění jeho snahy.

Citace: Bělková - Preislerová, t.: didaktika plavecké výuky. Praha, uk 1994.